Doprava je způsob pohybování se objektů z místa na místo. Jde o přemisťování... Objektem můžou být předměty, osoby, zvířata, ale třeba i informace nebo energie. Dopravní technologie sestávají z dopravních prostředků, dopravní infrastruktury a organizace dopravy. Doprava informací se obvykle zařazuje jako samostatný obor, komunikace a telekomunikace. Obojí ovšem úzce souvisí – řízení dopravy nákladu a osob obvykle vyžaduje i spolehlivý přenos informací, jímž se ve vztahu k dopravě zabývá dopravní telematika. Druhem dopravy je také přenos elektrické energie. Tento článek se dále zabývá především dopravou předmětů a osob. Nejstarším způsobem dopravy je chůze a nošení nákladu. V rozvinutých zemích se lidé pěšky dopravují spíše na kratší vzdálenosti, zatímco chůze na delší vzdálenosti je způsobem oddechu a trávení volného času (pěší turistika). Lidé také dosud nosí náklady v náročném terénu (nosiči v horách). Dalším historickým způsobem dopravy je využití zvířat k jízdě, nošení nebo k tahání nákladu. K dopravě po vodě se již od prehistorických dob užívá plavidel. Moderní doba přinesla rozmach dopravy pomocí vozidel (zejména silničních a kolejových) a letadel. Doprava patří mezi nejrychleji se rozvíjejíci sektory národního hospodářství. Velký nárust je i v osobním motorismu. Důsledky tohoto rozvoje jsou však nepříznivé pro životní prostředí. Vodní doprava je doprava plavbou po vodních tocích (zejména řekách), umělých i přírodních jezerech, mořích, oceánech i umělých plavebních kanálech a průplavech, a to na vodní hladině nebo pod hladinou. Také sem zařazujeme plavidla na vzduchovém polštáři, tedy vznášedla pohybující se nad vodní hladinou. Souhrnný název pro vodní dopravní prostředky a jiné řiditelné plovoucí objekty je plavidla. Plavidlem bývá nejčastěji loď, ale je jím například také vor nebo ponorka. Vodní (lodní) dopravu dělíme na námořní a vnitrozemskou (vnitrozemskou se rozumí zejména říční a jezerní) - některá plavidla však mohou mezi řekami a moři přejíždět osobní a nákladní linkovou (pravidelnou) a nepravidelnou (příležitostnou) Zvláštním druhem dopravy oproti dálkové dopravě nebo podélné říční dopravě jsou přívozy, které slouží k přepravě napříč vodním tokem. Obdobná (zpravidla námořní) doprava na kratší vzdálenosti například přes průliv, přes řeku v jejím ústí nebo na blízký ostrov se nazývá trajekt. Trajektem byla i loď Estonia. Voroplavba je efektivní způsob svážení vytěženého dřeva po vodě a má dávnou tradici i v Česku, zejména na Vltavě. Znemožňuje ji však regulace vodních toků a výstavba přehrad. Místní vodní doprava může být také součástí systému městské dopravy nebo integrovaného dopravního systému. Plavidla bývají většinou poháněna dieselovými motory, které vystřidaly parní stroje. Jiný způsob pohonu jsou plachty, které se dnes používají ke komerčním účelúm už jen v zemích třetího světa, v rozvinutých zemích slouží spíše k rekreačnímu a sportovnímu jachtingu. Kombinovaná přeprava nebo kombinovaná doprava je speciální případ intermodální přepravy, při kterém je podíl přepravy po silničních komunikacích minimální, většina přepravy tedy probíhá po železnici nebo na vodě. Hovorově je „kombinovaná doprava“ synonymum pro intermodální přeprava nebo pro multimodální přeprava. Smyslem kombinované dopravy je zabránit častému překládaní nákladu (náklad je totiž v uzavřených přepravních jednotkách). Technické prostředky kombinované dopravy: přepravní (velký kontejner,výměnná nadstavba a silniční návěs) dopravní (železniční vůz,silniční vozidlo,loď a letadlo) manipulační (jeřáb,stohovací vůz) Pro nákladní automobily navážející výměnné nástavby a kontejnery kombinované dopravy do terminálů KD se nevztahují místní omezení provozu kamionů o víkendech, v noci či v pátek odpoledne. Existují též linky KD, které přepravují celé kamiony i s návěsy. Jedná se o trasy, které překonávají velké přírodní překážky (např. kanál La Manche), nebo území, kde místní úřady považují tranzitní kamionovou dopravu za nežádoucí pro přetížení silnic nebo obtížný terén (Švýcarsko). Od devadesátých let po vstup České republiky do Schengenského prostoru byla státem finančně podporována přeprava celých kamionů též na lince Lovosice - Drážďany. Obecně ale lze říci, že přeprava celých kamionů je méně ekonomicky a ekologicky výhodná, protože kromě samotných návěsů je místo v železničních vozech zabíráno tahači, což se také negativně podepisuje na vysoké neužitečné hmotnosti vlakových souprav. Přesto se v současnosti na tzv. Alpském tranzitu mezi Německem a Itálií tento systém využívá v přepravě mezi specialiálními terminály, jeho výhodou je totiž možnost rychlého odjezdu kamionů ke konečnému zákazníkovi.